Proč právě med

Jedná se o čistý přírodní produkt. 

Je chutný a lehce stravitelný. 

Na rozdíl od řepného cukru obsahuje především jednoduché cukry (hroznový a ovocný), které nezatěžují lidský organismus. 
Díky tomu je vhodný pro těžce (manuálně) pracující osoby, sportovce a také pro kojenecké diety. 

Obsahuje minerální látky a stopové prvky (hořčík, železo, fosfor...) nezbytné pro správné fungování organismu. 

Řadí se mezi hodnotné dietetické prostředky při vředových onemocněních, poruchách trávícího ústrojí apod. 

V medu byl prokázán vitamín B2, který podporuje růst, dobrý stav pokožky, vlasů, nehtů a vitamín C potřebný pro celkové posílení imunity. 

Výhodnou vlastností medu je schopnost brzdit množení bakterií v lidském těle (med také nevyvolává ani nezvyšuje tvorbu zubních kazů). 

Obsahuje bílkoviny, které jsou základem pro pevnou svalovou hmotu.

MEDOVINA

VÝROBA MEDOVINY

Pro výrobu potřebujeme čistý demižon, kvasnou zátku, kvasinky, med, smaltovaný nebo nerezový hrnec, kvalitní pitnou vodu a koření (skořice, badyán, chmel, koriandr aj.).
Demižon uložíme v místnosti s teplotou 25 - 28 °C. 

Příprava zákvasu
Ve smaltované nádobě rozpustíme cca 120 g medu v 1 litru vody, povaříme 5 - 10 minut a přikryté necháme zchladnout na teplotu 30 °C. Po vychladnutí do roztoku přidáme Dolské kvasinky, na špičku nože živné soli, přikryjeme a necháme 3 - 5 dnů v místnosti, 
kde je teplota 25 - 28 °C.  Správně rozkvašený zákvas je kalný, 
při stěně nádoby se tvoří bublinky a po zamíchání pění.

Příprava medového roztoku
Druhy medoviny rozdělujeme podle použitého podílu medu a vody. Můžeme například použít 1 díl medu na 2 díly vody, nebo 1 díl medu 
a 2,5 dílu vody a podobně. Tento poměr má vliv na celkový obsah alkoholu v produktu a také na obsah nezkvašeného cukru v medovině. Množství alkoholu v litru medoviny se obvykle pohybuje v rozmezí 
16 - 20 %. Čím je medový roztok hustší, tím déle kvasí 
a medovina je sladší. 

Med vlijeme do teplé vody, rozpustíme a uvedeme do varu. 
Vaříme asi hodinu a během varu sbíráme pěnu. Vařením usmrtíme 
v roztoku mikroorganismy a v pěně odstraníme bílkoviny. 
Medný roztok necháme vychladnout a potom ho přes husté síto 
nebo plachetku vlijeme do demižonu. Na 1 litr tekutiny přidáme 
0,3 g živné soli a připravený zákvas. (Dolské kvasinky se prodávají 
v dávce pro 50 l roztoku, v případě, že připravujeme medoviny méně, použijeme přiměřené množství.) 

Medný roztok by měl sahat do čtyř pětin nádoby a je vhodné 
ho provzdušnit, například akvarijním vzduchovadlem. 
Do roztoku můžeme v plátěném sáčku přidat koření 
(chmel, skořici, hřebíček a podobně).

Demižon uzavřeme kvasnou zátkou a uložíme v místnosti s teplotou 
25 - 28 °C. Bouřlivé kvašení probíhá 3 - 6 týdnu. Po ukončení kvašení počkáme 14 dnů a medovinu poprvé stáčíme. Přetáčíme hadičkou 
a dbáme na to, abychom nenasávali kaly usazené na dně. Plný demižon opatříme znovu kvasnou zátkou, a pokud je medovina sladká, 
necháme ji v pokojové teplotě (18 - 22 °C) dokvasit. Pokud je medovina dokvašená, přemístíme ji do místnosti s teplotou 10 - 12 °C. 
Asi za dva měsíce stáčíme medovinu podruhé, potom znovu po půl roce, kdy ji stáčíme do láhví. Medovina by měla zrát nejméně další rok, 
čím déle zraje, tím je lepší.

PYL

Přísně vzato není pyl včelím produktem. Jsou to rostlinné semenné buňky, které včely sbírají. Pyl je pro ně důležitým zdrojem bílkovin a tuku. Pyl obsahuje stejné látky jako med, ovšem ve zcela jiném složení. Například cukru má méně než 10 %.

Zatímco se dospělé včely živí především nektarem bohatým na uhlohydráty, je pro larvy jediným zdrojem výživy pyl. Proto je také v úlu ukládán v blízkosti líhnoucího se plodu. Kdyby bylo včelstvo třeba jen na krátkou dobu připraveno o pylovou pastvu., nemohlo by se rozmnožovat. Určitě jste už někdy viděli létavky se žlutými, žlutohnědými, hnědými nebo i načervenalými ,,košíčky" na zadních nožkách. Podle jejich barvy může včelař určit, z které rostliny pyl pochází.

MATEŘÍ KAŠIČKA

Dělnice i královny pocházejí ze stejného typu vajíček, a přece je královna dvakrát tak veliká a žije až dvacetkrát déle než dělnice. Jejich odlišný vývoj lze vysvětlit rozdílnou výživou. Zatímco se dělnice od třetího dne svého života (ješte jako larvy) živí pylem a medem, výživou královen po celý jejich život je tzv. mateří kašička. Tuto látku produkují dělnice v žlázách hlavy, jícnu a horních čelistí. Pro její ohromující účinek na včelí tělo věří lidé, že dělá divy i v lidském těle. Včelař získává mateří kašičku
tak, že po třech dnech vyjímá larvy královen z buňek a odebírá jim drahocennou výživnou látku.

PROPOLIS

Během času se i ve včelím obydlí vyskytnou trhliny a otvory, které je třeba zatmelit a ucpat. Materiál, který k tomu včely používají, je propolis (včelí tmel). Je to směs pryskyřice stromů a keřů a výměšků včelích žláz. Sběr pryskyřice obstarávají některé starší včely, jejichž práce je jedna z nejtěžších. Lepkavá pryskyřice se velmi těžko dopravuje do úlu a lpí na nohách včely tak pevně, že se jí nemůže sama zbavit. Tyto létavky musejí po návratu do úlu často čekat celé hodiny se zalepenýma nohama, než je některá kolegyně zbaví jejich břemene.

Propolis se v úlu nepoužívá jen k zalepování poškozených míst, ale chrání včely též před bakteriemi a jedovatými odpadními látkami. Když například vnikne do úlu nepřítel a včely ho usmrtí, nabalzamují jeho mrtvolku propolisem a tak zabrání, aby jed vzniklý rozkladem pronikl na povrch a ohrozil je infekcí. Svými účinky se propolis podobá antibiotikům a má dokonce tu přednost, že bakterie proti němu nevyvíjejí imunitu.

VČELÍ JED

Pokud se blíže seznámíme se včelím žihadlem, sotva začneme považovat včelí jed za hodnotnou přírodní surovinu. Ale je tomu tak. Včelí jed přináší úlevu zvláště při revmatických onemocněních, a je proto  využíván i k léčebným účelům. V minulých stoletích se včely jednoduše nasadily na choré části těla, aby je pobodaly žihadlem. Dnes dostaneme včelí jed sušený v ampulce nebo ve formě masti.

VČELÍ VOSK 

Včely vytvářejí vosk ve svých voskových žlázách a používají ho jako stavební materiál na plásty. Vyprázdněné souše včelaři roztaví a vosk propírají a filtrují, aby ho zbavili cizích příměsí. Z čistého vosku se nevyrábějí jen známé voskové svíčky, ale užívá se též při výrobě rtěnek, mastí, politur a dokonce náplastí. Čistý přírodní vosk propůjčuje krémům krásný hedvábný lesk. Takové krémy se také dobře roztírají. Včelí vosk je proto součástí řady kosmetických přípravků.